První snahy vyrobit kondom zahrnovaly použití tkaných látek, ale výrobky nebyly velmi efektivní. První efektivní kondomy byly vyrobeny z ovčího střeva nebo jiné zvířecí blány a jsou stále dostupné pro svou lepší schopnost přenášet tělesné teplo a hmatové vjemy v porovnání se syntetickými kondomy, ale nejsou natolik efektivní v prevenci těhotenství a infekce. Hromadná produkce kondomů začala v polovině 19. století krátce po objevení gumového vulkanizačního procesu. Do 30. let 20. století se kondomy vyráběly z gumy a byly stále dost nepohodlné a drahé (i když víckrát použitelné) a proto dostupné jen pro malou část populace. Když se latexové kondomy staly dostupné koncem 30. let 20. století, byl to velký krok dopředu v efektivitě a cenové dostupnosti. Před polovinou 20. století mnoho zemí zakázalo prodej kondomů a mnoho následně povolilo jejich prodej „jen na prevenci infekce“. Lokální dostupnost kondomů byla často potenciálním zákazníkům oznámena nepřímo, např. inzercí “gumových tamponů“.
Latexové kondomy jsou baleny v rolovací formě, jsou určeny k nasunutí na konec penisu a pak natažení přes penis v erekci. Mají „správnou“ a „nesprávnou“ stranu. Proto první věc, kterou musí uživatel udělat, je určit, která strana je která. Jakýkoli dotyk penisu na „nesprávné“ straně rolovaného kondomu před aplikací potenciálně 'kontaminuje' povrch tekutinou obsahující sperma, v tom případě by měl být kondom vyměněn.
První latexové kondomy byly téměř stejné, jen některé eventuálně začaly mít konce s nádržkou pro ejakulovanou tekutinu. Jedna relativně skorá inovace – „krátká čepice“ – pokrývala jen hlavu penisu, což znamenalo krok zpět při redukci přenosu infekce a těhotenství.
V posledních dekádách výrobci kondomů produkují mnoho rozměrů, barev a tvarů kondomů, včetně aromatických a speciálních, u kterých se předpokládá, že mají stimulující účinky. Tyto stimulační vlastnosti zahrnují zvětšené konce nebo váčky pro snadnější akomodaci žaludu a tkaninové povrchy jako žebrování nebo výstupky (malé hrboly). Mnoho kondomů má přidaný spermicidní lubrikant (mazadlo), ale není to efektivní náhrada za separátní použití spermicidu (antikoncepčního prostředku). Jedna z metod testu kondomů na mikroskopické díry zahrnuje umístění testovaného kondomu přes vodící formu s další vodící formou na druhé straně kondomu. Nezabrání-li kondom přechodu elektrického proudu mezi dvěma vodícími formami, značí to vadu. Příběhy o dírách v kondomech se ukazují být nepravděpodobné, jsou-li dodrženy adekvátní způsoby použití (popis dále).
Kondomy vyrobené z přírodních materiálů (např. „jehněčí kůže“ – vyrobeny z jehněčích střev) nejsou efektivní na prevenci infekce. Nemnoho firem dnes vyrábí též kondomy z polyetylénu nebo polyuretanu, o kterých se předpokládá, že jsou efektivní jako latex, ale nebyly natolik testovány. Tyto alternativní materiály jsou užitečné pro ty, kteří mají alergie na latex.
Jako metoda antikoncepce mají kondomy výhodu, že jejích použití je prakticky bez vedlejších efektů a že poskytují ochranu i před sexuálně přenášenými infekcemi. Existuje paradox v použití kondomů pro antikoncepci: jejích teoretická efektivnost je relativně vysoká, ale jejích aktuální efektivnost je relativně nízká. Důvod je, že mnoho lidí nedodrží adekvátní procedury použití kondomu. Dokonce i dotyk ženských genitálií stejnou (neumytou) rukou, s kterou byl stažen kondom, může potenciálně způsobit těhotenství. Navíc průzkumy ukázaly, že mnoho uživatelů neví, jak správně kondom nasadit, co má za následek natržení a sklouznutí kondomu.